O hudebních stylech č.9. - SKA

Koncem padesátých let minulého století byly velké bigbandové americké orchestrynahrazeny menšími soubory s více bebop/R&B zvukem. A v té doběprávě i na Jamajce vetšina souborů značně mění svoji tvář. Většina muzikantů je ovlivněna poslechem amerických rozhlasových „šlágrů“ a tento fakt se zákonitě promítá v jejich následné tvorbě. Přesto Jamajčané skórují a přicházejí s něčím naprosto novým.

Zvyšující důraz je kladen na offbeatový rytmus menta, který přichází krátce a oddělovaně. Tento zřetelně synkopovaný rytmus drží kytara a klávesy a nový hudební styl je na světě. Jmenuje se SKA.

Prvním, kdo využil tohoto rytmu, byl Ernest Ranglin společně s Cluett Johnson & The Blue Buster, kteří pravděpodobně ska i pojmenovali. Cluett Johnson je znám svým pozdravem Love skaskavoovie, ten samý při jiné příležitosti řekl : „Make the guitars go ska! ska! ska!“.

Rytmus ska byl odvozen ze „Shuflle“ a „Boogie“, které bylo v místních „dance halls“ velmi oblíbené. Kombinací populárních stylů jako je „mento“, „burron rhythm“a stylů nových byly položeny základy první populární jamajské hudby. Dojisté míry se zde promítaly i vlivy z okolních karibských ostrovů,které s sebou přiváželi emigranti z Kuby (Laurel Aitken), Trinidadu, Barbadosu atd. Ska boom se dostavil zároveň se získáním nazávislosti a odjezdem Angličanů v roce 1962.Ska se na Jamajce stalo nesmírně populárním a hudební producenti jejzačali šířit do zbytku světa. Tyto kroky mají plnou podporu vlády a vroce 1964 bylo ska prezentováno jako „National music of Jamaica“ na „World fairs v New Yorku“.

Texty měly několik podob od klasických popovýchpopěvků, přes náboženské až po politicky orientované texty a textyodrážející sociální dopady života na Jamajce, často okořeněné místnímnářečím „Patois“.

Mezi nejznámější interprety tohoto období patří například Byron Lee and the Dragonaires, Jimmy Cliff , Prince Buster (vlastním jménem Cecil Campbell), The Wailers, Desmond Dekker nebo třeba Skatalites, kteří na samém počátku hráli jazz.

Rude Boys

Rude boysbyli klasickým prototypem rebelů, bouřících se proti ekonomickým tlakůma sociálním nerovnostem na Jamajce. Většina z nich byla bez práce a vzhledem k tomu, že často žili mimo zákon, byli také nazýváni „Scofflaws“. Svým oblékáním (černé sako, uzké kravaty, porkpie hat-klasicky klobouček) s oblibou napodobovali hollywoodské gangstery a texty této epochy odrážely jejich mnohdy nelehký život v ghettu.

Avšak i způsob, kterým na ska tancovali do jisté míry ovlivnilsamotný vývoj tohoto hudebního stylu. Při tanci si osvojili mnohemhrozivější styl, než jaký byl běžný v tradičním stylu. Rytmickypohybovali rukama dopředu a zpět a výsledkem byla mnohem ostřejšíhudba. Basová linka byla více synkopovaná, stojící v protikladu lehkémua uvolněnému boogie stylu.

Pro zajímavost pár písní věnovaných tematice „Rudies“ : The SoulBrothers „Lawless Street“, The Heptones „Gunmen Comin to Tow“', DesmondDekkers „07 Shanty Town“, Dandy Livingstones „A Message to You Rudi“.

Od Rocksteady k Reggae

Často se lidé ptají jaký je vlastně rozdíl mezi Ska a Rocksteady. Odpověď není až tak jednoduchá, jelikož někdy Rocksteady lehce koketuje se Ska a jindy zase naopak s Reggae.Vycházíme-li z faktu, že Ska je dědečkem či chtete-li babičkou reggae,tak rocksteady zákonitě musí být jeho tatínkem či maminkou a je tedyjakýmsi pomyslným středem.

Jedno logické vysvětleni, které se můžete dočíst v podobě oblíbenéhistorky na mnohých internetových stránkách je prosté: "Horké počasíroku 1966, tvrdošíjný ska beata tempo lidí natolik unavovaly, že se zrodilo rocksteady v Anglii téžnazývané „skinhead reggae“. Rocksteady lze tedy chápat jako pomalejšíska bez náboženských textu. Jedním z reálnějších důvodu vzniku by mohlvliv amerického R&B, který se rozvijel směrem k soulu ala Motown čiMemphis a Philadelphia soul a místní soubory se stejně jako kolem roku 1960 i v tomto případě nechaly inspirovat.

Nejpozoruhodnějším hitem Rocksteady éry byl beze sporu hit „The tide is high“ od kapely „The Paragons“, kterým se v osmdesátých letech nechala inspirovat kapela „Blondie“ a díky němuž získala patřičnou slávu.

S náboženskou obrodou a rastafariantvim se zrodil „nejmladší“potomek Ska, který dominuje jamajské bluebeatové scéně dodnes a jehožnázev je Reggae (dříve také nazývaný Reggay). Basa zůstává stejnědunivá jako u rocktseady, ale zpěv je více sofistikovaný. Stejně jako upředešlých stylů ska a rocksteady, i reggae vychází z všemožných vlivůod menta, R&B až po soul. Bicí jsou mnohem pomalejší. Také se zdena rozdíl od ska více promítají africké kořeny a vokály jsou mnohemsytější a táhlejší. Kromě náboženského charakteru se v textech reggaekapel často setkáváme se sociálním komentářem, hodnotícím nerovnépoměry ve světě apod.

I neznalým, kterým styl reggae neříká téměř nic, se při jeho vyslovení vybaví jméno Bob Marley (1945-1980) a jeho skutečné hity jakými jsou „Could you be loved“, „I shot the sherif“, „No women no cry“ či „Buffalo soldiers“.

Když jsme se ptali tenor saxofonisty Cedrica Brookse z dnes jižlegendárního jamajskeho seskupeni The Skatalites, jaký vlastně Bob byl,dostali jsem tuto odpověď „Bob? Bob was a cool man“! Také nám sdělil,že Bob nechtěl zůstat uzavřený a tak opustil roots reggae a otevřel sesvětu. Takže pro všechny ty, jenž Boba berou spíše jako marketingovoupostavičku malá dávka čehosi k zamyšlení.

Snad jen škoda, že již „méně“ známé, avšak pro zapřísáhlé reggaefans mnohem podstatnější postavičce Peteru Toshovi osud tolik slávy„nenadělil“. Mezi další postavičky,široké veřejnosti téměř neznámépatři například : Jimmy Cliff, Gregory Issacs, Toots and the maytals,The Heptones, Lee Perry, Greyhound, Dennis Brown, John Holt, CornellCampbell, David Curley, Dillinger, The upsetters atd.

Zrození Britského Ska

Do Anglie se Ska dostalo společně s vlnou imigrantů a na samémpočatku bylo nazýváno jako Blue beat. Prvním mezinárodním hitem bylapíseň „My boy lollipop“ (Millie Small) nahrána v roce 1964 a vydána naIsland Records. (v Česku známa též v podání Yvone Přenosilové.)

Mezi další pecky této éry patří „Guns of Navarone“ (Skatalites),„Carry Go Bring Come“ (Justin and The Dominues) či „Rudy, A Message toYou“ (Dandy Livingstone). V roce 1969 se v hitparádě umísťuje hity jako„Monkey Man“ (Toots and the Maytals), „Long Shot Kick de bucket“ (ThePioneers).

2Tone

2 Tone (neboli Druhá doba) je hudební žánr, který vznikl v Anglii v70.letech sloučením základních prvků ze ska, punk rock, rocksteady,reggae a pop music.

2 Tone byla vyvinuta anglickými hudebníky (většinou se sídlem veWest Midlands), kteří vyrostli v 60. letech na jamajské hudbě ajamajských rytmech. Snažili se hrát podobným stylem, který kombinovalispolu se současným punkem a pop music. Nový hudební žánr (a subkulturyspojené s ním) je známý jako 2 Tone, protože většina kapel vydávala sváprvní alba v legendárním nakladatelství Two Tone Record. Dalšínakladatelství spojená s 2 Tone byly Stiff Records a Go Feet Records.Za kapely spadající do 2 Tone jsou považovány The Specials, TheSelecter, The Beat, Madness, Bad Manners a The Bodysnatchers.

Hudební termín 2 Tone vytvořil Jerry Dammers (The Specials). Nanápad přišel díky tomu, že se mu líbil černo-bíle kostičkovaný vzor najeho skútru. Přesto si hodně lidí myslí, že se toto označení vztahuje kčerno-bíle kostičkovanému oblečení, do kterého se oblékají rude boys askinheadi, a k jednotě mezi bílými a černými lidmi. Za asistence HoracePantera vytvořil Walt Jabsco logo reprezentující 2 Tone žánr. Založilho na podobizně Petera Toshe a zahrnul do něj i černo-bílý kostičkovanývzor.

2tone éra dala ska skutečně nový rozměr v podobě energické rychlémuziky, sociálních a politických textů zaměřujících se na školu, práci,zločinnost, rasismus, ale i na pití piva a užívání si legrace.

Třetí vlna ska

Třetí vlna je charakteristická naprostou uvolněností. Tato epocha sevyznačuje nevázaností, absolutní rozmanitostí a mixováním ruznorodýchžánrů. Druhá doba zůstává, avšak styly se prolínají. Zatím co v prvnívlně bylo ska „uvězněné“ na Jamajce a ve druhé vlně v Británii, třetívlna již doslova útočí na celou planetu. Kapely vznikají po celéEvropě, Severní i Jižní Americe, ale i Asii a Austrálii. Třetí vlnadává šanci jak souborům novým, tak i legendám. Na turné se opětvydávají legendární The Skatalites, Desmond Dekker, The Selecter, TheHotknives či Mr.Reviews.

-Převzato z Wikipedia.org